Druhé album italských epxerimentátorů Contropotere navazuje tam, kde skončilo první album Nessuna speranza, nessuna paura(1989). Dlouhé, rozvláčné songy plné disharmonických riffů v kombinaci se zvuky a melodiemi skoro orientálními, a to toho hutné a temné hardcore prvky, příklad (nejen) hudební anarchie, která má sílu! Psychedelic anarcho post-hardcore/punk urragan!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat